Tato stránka používá Cookies. Informace o Cookies.
 
PRO MOBIL
PRO MOBIL
KLASICKY
KLASICKY


Analýzy

Vzdálená práce se stává standardem

Po vyhlášení nouzového stavu se až třetina zaměstnanců přesunula do domácích kanceláří a podle průzkumu společnosti Gartner by tam řada z nich měla zůstat i po konci karantény. Home office dává například více prostoru přirozeným lidským chronotypům, tedy „skřivanům“ a „sovám“.

Až tři čtvrtiny oslovených finančních ředitelů se totiž chystají ponechat část zaměstnanců na home office. Firmy zvládly dosti dobře po stránce technologické přechod na práci z domova, a tak si řada CFO od tohoto kroku slibuje ušetření nákladů. Úplné spolehnutí se na práci z domova může přinášet svá úskalí a odráží se na efektivitě práce i na rychlosti plnění projektů.

Ani firmy z oblasti IT, které mají k adopci nových technologických řešení nejblíže, se problémům nevyhnou.

 

„Mnoho vývojářů si práci na dálku pochvaluje, mají doma víc klidu, a proto plní úkoly rychleji. Manažerům ale často chybí koordinace s týmem. Rychlé otázky, které se vyřešily u stolu nebo v kuchyňce, se teď přesouvají na Slack, kde se často čeká na odpověď. Navíc si v týmech vyměníte pouze základní fakta, ale už si mezi kolegy neřeknete, zda jste přepracovaní, nebo jste ve stresu, protože mezi prací hlídáte i děti. To vše má pak vliv na rozvoj projektů,“ hodnotí situaci ve vývojářských týmech ředitel společnosti Coding Bear Miroslav Fuksa.

 

Ani videokonference nejsou stoprocentní náhradou osobního kontaktu. Zatím řada týmů používá nástroje určené pro řízení projektů, jako jsou Jira, Trello nebo Asana, a komunikaci doplňují e-mailem, popřípadě aplikacemi, jako jsou Slack nebo Microsoft Teams. Klíčem úspěchu může být využít správné manažerské nástroje. Dá se předpokládat, že jejich další vývoj půjde směrem, který vzdálenou práci a omezení osobních kontaktů ještě více podpoří.

 

Obava z útlumu kanceláří

 

Důsledkem většího příklonu k práci z domova může být i to, že se omezí práce z kanceláří. Není divu, že se o tuto problematiku zajímají i společnosti, u nichž je poskytování prostor pro podnikání předmětem jejich činnosti.

 

Podle zjištění společnosti Colliers International by 82 % zaměstnanců chtělo i po odeznění krize i nadále pracovat z domova alespoň jednou týdně. U pracovníků, kteří před pandemií z domova nikdy nepracovali, je to 71 %. Poznatky ankety, která se uskutečnila ve více než 25 zemích (včetně České republiky) mezi převážně kancelářskými profesemi, dále ukazují, že nadpoloviční většina dotázaných (53 %) tvrdí, že se jejich produktivita nezměnila; ovšem dalších 24 % si myslí, že se jejich výkonnost dokonce zvýšila, a konečně 23 % připouští, že jejich produktivita poklesla. Produktivita se nejvíce zvýšila v odvětví finančních služeb, profesionálních služeb a technologií, největší poklesy byly zaznamenány v právním, školském a výzkumném sektoru.

 

Většina pracovníků se domnívá, že je schopno provádět individuální, soustředěnou práci lépe nebo mnohem lépe z domova než v kanceláři. Tři ze čtyř respondentů se i při práci z domova cítí ve spojení se svým týmem, 58 % však věří, že jsou lépe schopní spolupracovat s kolegy v prostředí kanceláře.

 

Rozsáhlý průzkum na vzorku přes 1 200 zaměstnanců ze zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně České republiky uskutečnila i další realitní společnost, CBRE. Jeho cílem bylo získat data o tom, jak lidé během karantény pracovali.

 

Sedm z deseti respondentů průzkumu CBRE hodnotí home office kladně a hlavním důvodem je flexibilita, kterou zmínilo 54 % z nich. 41 % lidí přitom uvedlo, že jim home office dodává pocit svobody, který plyne z lepší kontroly nad organizací vlastního času. 36 % respondentů má díky změně pracovního aranžmá více prostoru pro trávení volného času se svou rodinou a blízkými, 31 % dotazovaných získalo více času na sebe a své zájmy. „Celkem 68 % Čechů a 66 % Slováků práce z domova vyhovuje,“ potvrdila to vedoucí průzkumu v CBRE Jana Prokopcová.

 

Zatímco čtvrtina respondentů dodržovala stejnou pracovní dobu jako v kanceláři, 37 % lidí chce pracovat z domova flexibilně, tj. podle potřeby a v průběhu celého dne – a tak to u nich v uplynulých dvou měsících také probíhalo. Home office dává více prostoru vyniknout přirozeným lidským chronotypům, tedy „skřivanům“ a „sovám“. Až 20 % zaměstnanců uvedlo, že i během práce z domova začíná pracovat kvůli větší produktivitě práce již v 8 hodin ráno, naopak 11 % vyhovuje pozdější start v 10 hodin.

 

Jedním z podstatných problémů při home office je skloubení osobního a pracovního života. Je zajímavé, že podle průzkumu CBRE s tím měli problém i zaměstnanci v Rakousku, přestože tato země byla s 9,9 % lidí pracujících z domova i před pandemií lídrem tohoto způsobu práce. Provozovatelům komerčních kanceláří to dává naději, že se firmy bez nich i nadále neobejdou a zůstanou místem, kde se potkávají pracovníci se svými kolegy a klienty, a také budou tvořit pomyslnou hranici mezi pracovním a soukromým životem.

 

autor Alexander Lichý


Mobilní verze našich dalších titulů

 
 
Nahoru
 
Nahoru
 
© IDG Czech Republic, a.s.