Hlavní navigace

Trestná bude nově i příprava k daňovým trestným činům

29. 5. 2013

Sdílet

 Autor: © Visual Concepts - Fotolia.com
Vláda v polovině dubna schválila novelu trestního zákoníku, která přináší, kromě harmonizace některých oblastí trestního práva s právem EU, také dvě významné změny v oblasti trestných činů daňových a korupčních.

Trestnost přípravy u daňové trestné činnosti

Trestní zákoník v současné době nestanoví trestnost přípravy k daňovým trestným činům. Pokud je tedy např. odhalena nelegální výrobna tabákových výrobků před jejich další distribucí, tato činnost se sice přeruší, avšak pachatelé, byť měli jednoznačně v úmyslu trestnou činnost spáchat, zůstanou bez postihu, neboť k dokonání trestného činu nedošlo.

Přestože mají finanční úřady často dostatek indicií směřujících k závěru, že je konkrétním subjektem páchána trestná činnost, nemají zákonný nástroj, jak pachatele postihnout. Každý čtvrtletní plátce DPH má tedy např. vždy zhruba 115denní lhůtu, během níž je v oblasti daňové trestné činnosti v podstatě nepostižitelný. Tento druh kriminality vykazuje navíc dle statistik jednoznačně rostoucí tendenci. 

V reakci na tyto skutečnosti zpřísňuje návrh novely trestní sazbu u trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby až na 12 let a zároveň stanoví, že příprava k tomuto trestnému činu je trestná. Trestní sazby jsou u přípravy stejné jako u dokonaného trestného činu.

 

Účinná lítost při úplatkářství

V některých případech korupčního jednání je vhodné motivovat uplácející ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Spolupráce je důležitá zejména v případě, že uplácející je o úplatek přímo požádán upláceným a svým způsobem tedy uplácí nedobrovolně. 

Pro případ, že uplácející bezprostředně po korupčním jednání oznámí takové jednání státnímu zástupci a zároveň bude vypovídat v trestním řízení proti uplácenému, který o úplatek požádal, zavádí novela institut „nestíhání uplácejícího“. Podmínkami pro nestíhání jsou tedy aktivní součinnost s orgány činnými v trestním řízení a skutečnost, že uplácející primárně úplatek nenabídl sám. 

 

Zdroj: KPMG

 

Byl pro vás článek přínosný?