Hlavní navigace

Podniková informatika: Zákazníci požadují více muziky za stejné peníze

23. 11. 2018

Sdílet

 Autor: © Sergey Nivens - Fotolia.com
Nároky uživatelů rostou, od ERP systémů chtějí stále více funkcí.

Na přelomu loňského a letošního roku došlo k nárůstu zájmu o podnikové informační systémy, a to především ve výrobní sféře. Díky dobré ekonomické situaci především v posledních dvou letech řada firem reagovala na zvýšenou poptávku, soustředila se na byznys a využívala na doraz své možnosti. Možné rezervy se vyčerpaly, typický příklad jsou limity pracovních sil, které není již kde brát. Podniky se začaly orientovat na zlepšení firemních procesů a technologií. Jednou z cest je i rozvoj informačních technologií ve firmách.

 

Funkčnost roste rychleji než cena

 

Ukazuje se také, že uživatelé očekávají od podnikových systémů mnohem více funkčnosti než dříve a týká se to i hlavního nástroje, kterým jsou ERP systémy. Typickou situaci z praxe uvádí i Vladimír Bartoš, senior konzultant ve společnosti Minerva Česká republika. „Výrobní firmy očekávají, že ERP systém pokryje výrazně širší množinu podnikových procesů, než tomu bylo dříve. Kromě prodeje, nákupu, plánování a řízení výroby a financí hledají v ERP například systém řízení jakosti, funkcionalitu PDM/ PLM systémů, MES, BI nebo CRM,“ říká Bartoš a dodává: „A to vše za stejné peníze jako před deseti lety.“


Nové funkcionality také řeší jeden z klíčových aktuálních problémů, a to je nedostatek pracovních sil. Zatím nejefektivněji se to daří v oblasti administrativy. Díky elektronické výměně dokumentů je například možné řešit snížení počtu referentů, kteří zajišťují objednávky, podobná situace může být i u dodavatelů. „U dodavatelů první úrovně není výjimkou, že nemají na zákaznické straně žádné referenty, pouze v případě chyby EDI komunikace proškolený uživatel domluví s klientem způsob nápravy,“ potvrzuje aktuální praxi Vladimír Bartoš a upřesňuje, že právě plánování výroby a nákupu patří mezi procesy s největšími přínosy pro firmu. Pokud však má být plně funkční, je třeba implementovat všechny související procesy od prodeje přes sklady, nákup a výrobu.


Další možnosti úspor pracovníků se jeví využitím technologií internetu věcí (IoT). Stroje jsou vybaveny senzory a automaticky odesílají provozní data do podnikového informačního systému. Zde se shromažďují a vyhodnocují podklady pro zpracování zakázek a dokumentaci výroby, která je nutná třeba pro reklamační řízení jen samotných výrobků, ale pro složitější produkty lze evidovat dokumentaci na úrovni jednotlivých dílů nebo subdodávek. Začínají se uplatňovat také prediktivní modely, kdy se provozní data z výrobní linky využívají k predikci možné poruchy a informační systém pro řízení výroby může plánovat odstávky a preventivní servis.


Typickým případem pro prediktivní modely je jejich aplikace pro predikci poptávky, která se odrazí na plánování výroby. Prediktivní módy mohou zahrnovat nejen předchozí aktivity zákazníků a sezónní faktory, ale také třeba takové detaily, jako je aktuální počasí.

 

Cloud jako rezerva pro úspory

 

Ve světě už mají v případě cloudových technologií jasno a ty jsou na vítězném postupu. Týká se to i podnikových informačních systémů. Čeští zákazníci jsou však konzervativnější a nárůst zájmu o cloudová řešení je u nás mnohem pomalejší. Zdá se, že to je tím, že se neuvažují všechny benefity jednotlivých variant, a proto upřednostňují tzv. on-premise řešení, tedy provoz na vlastní infrastruktuře. „Při porovnávání nákladů cloudového řešení a instalace on-premise klienti nezapočítávají náklady na správu systému a udržení provozu, a proto jim stále vychází výhodněji on-premise varianta. Domníváme se, že vyšší poptávku po cloudu v našich podmínkách způsobí až rostoucí nedostatek IT specialistů ve výrobních firmách,“ komentuje to Vladimír Bartoš.


Pro pochybnosti, které vedou k odmítnutí cloudového řešení, však často není racionální důvod. Dodavatelům se zatím celkem úspěšně daří překonávat obavy z bezpečnosti cloudových řešení, navíc ukazují, že robustní infrastruktura může být odolná třeba proti útokům hrubou silou, jako jsou DoS nebo DDoS. Zatím nerozšířenější obavou je to, že zákazník nemá přímou kontrolu nad infrastrukturou a nad daty, která jsou tam uložena. Výrobci, jež doloží, že provozují své datacentrum v České republice, mají nespornou výhodu, mít datacentrum alespoň na území Evropské unie je praktická nutnost.

Byl pro vás článek přínosný?