Tato stránka používá cookies. Můžete změnit nastavení ve svém prohlížeči. Přečtěte si více o naší Cookie Policy.
X
 
PRO MOBIL
PRO MOBIL
KLASICKY
KLASICKY


Analýzy

Podnikatelé nezvládají řídit ochranu duševního vlastnictví

Trojnásobně více národních přihlášek patentů eviduje srovnatelně velké Švédsko vůči České republice. V oblasti mezinárodních návrhů je to dokonce plný dvacetinásobek. Naše firmy si tak vůči zahraniční konkurenci zbytečně snižují hodnotu, přicházejí o investory a díky podhodnoceným aktivům získávají hůře finanční prostředky. Jako průmyslová velmoc jsme přitom ještě v roce 1930 dokázali přihlásit osminásobně více národních patentů než v současnosti.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV) Analýzu ochrany duševního vlastnictví.

 

Z analýzy vyplývá, že zatímco v roce 1930 naši podnikatelé přihlašovali ročně 3.972 národních patentů, v roce 2016 to bylo pouze 792 patentů. Ve srovnatelném Švédsku tamní firmy přitom přihlásily v minulém roce 2.384 národních patentů.

Ještě horší situace nastává v mezinárodních patentech, které mohou naše subjekty řešit národní cestou, přes mezinárodní přihlášky nebo tzv. Evropským patentem. Ve všech třech případech ale za nejvyspělejšími zeměmi značně zaostáváme, a to přesto, že jsme spolu s Německem nejprůmyslověji orientovanou evropskou ekonomikou. Například počet mezinárodních přihlášek našich firem (PCT), které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl v roce 2016 pouze 199, zatímco němečtí podnikatelé jich zaktivovali 18.315, švédské firmy 3.720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než u nás.

 

Podobná je situace u získávání Evropských patentů, kterých jsme za poslední měřené období získali 74, přičemž v švédské firmy jich obdržely 1939 a rakouské společnosti jich vykazují 1041. To v důsledku znamená, že příjmy za licenční poplatky ze zahraničí jsou v ČR na úrovni pouhých 0,1 % HDP, zatímco průměr EU vykazuje více jak 1,1 %.

 

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam jsme vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. V roce 2016 jsme přihlásili 1.103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3.267, resp. 3.158.

 

AMSP ČR proto připravila ve spolupráci s VŠFS praktický manuál, který popisuje jak v malé a střední firmě zabezpečit řízení patentů, užitných a průmyslových vzorů nebo například jak pracovat s ochrannými známkami. Autorem publikace „Průmyslová práva a licence“ se stal přední český advokát David Karabec, který se tématu dlouhodobě věnuje a který dodává: „Buďme těmi, kteří udávají směr! Musíme se vymanit z levné práce pro nadnárodní korporace a z pohodlné cesty subdodávek bez vlastních inovací. Je nutné se soustředit na výzkum a vývoj vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které najdou uplatnění na globálním trhu. Je nutné na všech úrovních maximálně podporovat výzkum a vývoj a vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání firem zejména v technologických oborech, strojírenství, elektrotechnice a také v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků. Je nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě.“

autor ali


Mobilní verze našich dalších titulů

 
 
Nahoru
 
Nahoru
 
© IDG Czech Republic, a.s.
 
*