Hlavní navigace

Očekávání manažerů a následný vývoj ekonomiky

Sdílet

Když finanční trhy čekají s napětím „nové Ifo“, jsou na cestě čerstvá data o podnikatelské důvěře v největší evropské ekonomice.

Výsledky konjunkturních průzkumů v ČR vycházejí z ČSÚ se stejnou pravidelností. Hospodářská krize zájem o ně zvýšila, i když nálady podnikatelů nefungovaly jako předstihový indikátory v každém období.

Důležitost indexu ekonomického sentimentu ZEW z dílny německého institutu Ifo plyne z významu německé ekonomiky, cíle mnoha exportně orientovaných zemí unie. Očekávaný vývoj důvěry na podstatně menším českém trhu nemá atraktivitu indexu ZEW. Přesto je souhrnný index důvěry v českou ekonomiku čím dál více sledován - v očekávání, zda už podle manažerů končí krize.

Konjunkturní průzkumy se ptají na bariéry růstu

Na aktuální podnikatelské klima reagují v konjunkturních průzkumech ČSÚ manažeři firem z průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb. V odpovědích hodnotí ekonomickou situaci a vyjadřují svá očekávání pro období následujících tří a šesti měsíců. Otázky směřují i na očekávaný vývoj cen a zaměstnanosti. Důležité jsou odpovědi manažerů na bariéry růstu – zda to jsou podle nich aktuálně zakázky, dostupnost peněz, nedostatek zaměstnanců, výrobních vstupů a kapacit či ostatní překážky. ČSÚ vyhodnotí tyto odpovědi a zkonstruuje odvětvové indikátory důvěry. Z nich pak vzniká souhrnný indikátor důvěry v podnikatelské sféře. Při zohlednění nálad spotřebitelů mapovaných agenturou Gfk je pak výsledkem každý měsíc publikovaný souhrnný indikátor vyjadřující ekonomický sentiment a důvěru v domácí ekonomiku.

Závislost nepříliš vysoká

Předznamenával vývoj souhrnného indikátoru důvěry skutečný vývoj české ekonomiky? S jakou mírou spolehlivosti fungoval jako předstihový ukazatel sentiment samotných podnikatelů?

Zejména od roku 2004 je souhrnný indikátor sentimentu v ekonomice ČR tažen zcela jednoznačně vývojem důvěry v podnikatelském sektoru - je to logické, protože důvěra spotřebitelů má v souhrnném indikátorů váhu pouhé pětiny. Výrobní sektor se podílí polovinou, služby pak zbylými 30 procenty. Před rokem 2004 však takto těsná závislost mezi očekáváními podnikatelů a HDP patrná nebyla. Od druhé poloviny roku 1999 do poloviny roku 2002 byl podnikatelský sektor výrazně optimističtěji naladěn ve srovnání s tím, jak se vyvíjela ekonomika jako celek, tj. včetně důvěry spotřebitelů (při tomto srovnání je zohledněn šestiměsíční posun  vývojové křivky nominálního HDP a křivky důvěry v podnikatelském sektoru).

Nástup krize byl překvapením

Pokud se podíváme na vývoj dlouhodobý, za léta 1995-2009, pak vývoj důvěry podnikatelů a křivka HDP neukazují podle zjištěných korelací na příliš těsnou závislost jejich očekávání a skutečného vývoje ekonomiky. Významná závislost byla patrná v letech po měnové krizi v době tzv. ozdravných balíčků, kdy ale důvěra podnikatelů zaznamenala výrazně hlubší propad než pak HDP. Opačný případ ukazuje nedávná zkušenost - důvěra podnikatelů prudce propadla počátkem druhé poloviny roku 2008 a vzápětí na to, už ve čtvrtém čtvrtletí, byla česká ekonomika v recesi. Podnikatelé tedy pluli dlouho „na růžovém obláčku“ - reagovali ve svých odpovědích na rizika pozdě.

Maxima optimismu na jaře 2007

Na historických maximech byla důvěra podnikatelů v březnu 2007 (reálný HDP stoupl v té tobě meziročně o 7,4 % a pokud vycházíme z uvedeného šestiměsíčního zpoždění předstihových indikátorů za vývojem HDP, pak jeho meziroční přírůstek ve třetím čtvrtletí 2006 činil 6,9 %). Optimismus tak odrážel přetrvávající silnou konjunkturu české ekonomiky, která rostla v letech 2005-2007 nejrychleji ve své novodobé historii. Roční přírůstky dosáhly vrcholu v roce 2006, kdy HDP v reálném vyjádření stoupl proti roku 2005 o 6,8 %.

Aktuálně pesimističtější velké firmy

V době velmi křehkých náznaků zlepšování situace byly na konci loňského roku v odpovědích daleko pesimističtější velké firmy oproti průměru za celý průmysl. Jestliže např. celkem 29 % všech firem předpokládalo, že se poptávka po jejich zboží zhorší, u firem s více než 5000 zaměstnanci to bylo 62 %. Takto velké firmy (ale i podniky od 1000 do 4000 zaměstnanců) však nebyly tak pesimistické jako průměr u hodnocení celkové ekonomické situace české ekonomiky. Tu naopak hodnotily s velkou dávkou pesimismu firmy do sta zaměstnanců, kde bylo procento odpovědí očekávající zhoršení dvakrát větší než  procento odpovědí za všechny dotazované průmyslové firmy.  

Autorka je analytička Českého statistického úřadu

Byl pro vás článek přínosný?