Hlavní navigace

Čína se začíná stávat hitem tuzemských podnikatelů

30. 3. 2016

Sdílet

 Autor: © Atelier Sommerland - Fotolia.com
Každý desátý malý a střední exportér již vyváží do Číny a firmy plánují další expanzi. Ještě větší podíl realizují firmy v importu z Číny, který zaznamenal v roce 2015 rekordní růst. Další rozvoj spolupráce patrně podpoří i právě probíhající návštěva prezidenta Čínské lidové republiky a generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga.

Čínský kapitál není pro tuzemské firmy hrozbou, investice čínských firem jsou vnímány neutrálně, nicméně téměř pětina dotazovaných podniků by přivítala čínský kapitál. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) společně s agenturou na výzkum trhu Ipsos a Komerční bankou zpracovala u příležitosti návštěvy čínského prezidenta v ČR detailní průzkum obchodních a investičních vztahů mezi malými a středními podnikateli ve vztahu k Číně. Průzkumu se zúčastnilo 260 malých a středních firem (MSP).


Každý desátý tuzemský exportér vyváží již do Číny a 34 % z nich očekává další navýšení objemů vývozů. Ještě zajímavější je údaj, že 17 % z těch, kteří zatím nevyváží do Číny, tak hodlají v nejbližší době učinit. Meziročně vzrostl přitom náš celkový export do Číny o 7,2 % na více jak 45 miliard korun, nicméně s přihlédnutím k reexportům pouze přes Německo vyvážíme do nejlidnatější země světa již za téměř 100 miliard korun. Je ale rovněž patrné, že menší a střední firmy stále vnímají Čínu jako rizikového partnera. Výsledky ukazují, že naše firmy mají stále obavy z určité nespolehlivosti čínských odběratelů. Tato obava převažuje dokonce i nad tím, jak komplikovaně vidí podniky nalezení zajímavého obchodního partnera.


Ještě překvapivější jsou údaje z analýzy AMSP ČR v oblasti importu, kde rosteme závratným tempem, neboť meziročně vzrostl dovoz z Číny o 100 miliard korun, což odpovídá růstu o 28 %. Podle průzkumu každý čtvrtý tuzemský importér dováží z Číny, na rozdíl od exportérů se ale neočekává žádné výraznější navyšování dovozů z Číny. Kupodivu stále převládá názor, že zboží z Číny neodpovídá zcela požadavkům na kvalitu. Spíše negativně hodnotí kvalitu dováženého zboží skoro polovina importérů.

 

Podle průzkumu tuzemští podnikatelé nevnímají riziko rostoucích čínských investic v ČR. Postoj malých a středních firem je vyvážený, pětina spatřuje určitou hrozbu, ale stejný počet podniků naopak projevuje zájem o čínský kapitál. Téměř 60 % českých podnikatelů vnímá příliv čínského kapitálu neutrálně. Příznivci navyšování čínských investic vnímají tento kapitál trochu překvapivě hlavně z makroekonomického pohledu, méně potom ve vylepšení kapitálové struktury podniků. U odpůrců naopak nedominuje zvýšená konkurence a ekonomické hrozby, ale spíše obavy sociologického a politického charakteru. Analýza potom jasně ukazuje, že Česká republika je z pohledu čínských investorů podinvestovaná, čínské investice se na všech zahraničních investicích v ČR podílejí pouhými 0,36 %. Ze zemí V4 je v ČR méně čínských investic než u Maďarska nebo Polska, z pohledu počtu projektů jsme vůči oběma zemím na polovině, z pohledu finančního vyjádření investic například vůči Maďarsku dokonce jen na jedné třetině.

 

Velká příležitost je v nárůstu podnikání v turistickém ruchu, meziroční růst počtu čínských turistů v ČR o 35 % znamená příležitost jak v oblastech přímých turistických služeb, tak druhotně v sektoru maloobchodu, přepravy osob, pohostinství apod. Zajímavé je i to, že čínští turisté utratí po turistech z Thajska v ČR nejvíce prostředků. Podnikatelé zatím ale dle průzkumu tyto příležitosti příliš nevnímají, pouze 13 % z nich vidí ve zvýšeném turistickém ruchu i obchodní potenciál.

Vyvážený a velmi zajímavý pohled ukazují firmy s ohledem na očekávanou podporu státu ve vztahu s Čínou. Podniky by přivítaly jak marketingovou podporu spojenou s veletrhy a vytipováním obchodních příležitostí, tak finanční podporu na bázi zvýhodněných úvěrů, dále patentovou podporu, ale objevují se i názory o zřízení česko-čínského inovačního fondu, ze kterého by mohly spolupracující subjekty čerpat prostředky na rozvoj aplikovaného výzkumu a inovací.


Velké šance jsou i ve sféře vzdělávání, v případě vstřícnější vízové politiky lze očekávat o řády více studentů, což generuje šanci na celou řadu přímých i nepřímých ekonomických benefitů. Česká republika zatím s ohledem na množství čínských studentů naprosto propadá. Výjimkou je Univerzita Karlova a Vysoká škola finanční a správní, kde mají vytvořený systém náboru a práce s čínskými studenty a realizují tak skoro poloviční podíl všech čínských studentů v ČR.


Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu dodává: “Pryč jsou doby, kdy Čína byla exotickým obchodním partnerem. Firmy berou spolupráci s čínskými podniky jako běžnou součást mezinárodního obchodu, ke spolupráci přistupují pragmaticky a nepoliticky a snaží se na spolupráci s nejlidnatější zemí světa maximálně profitovat. Podnikatelé si nechtějí nechat uniknout příležitost obchodního i investičního růstu a šikovně využívají nejen zájmu čínských obchodníků, ale i snahu tamních investorů alokovat prostředky vně Číny. Naše firmy cítí, že čínští investoři jsou připraveni v České republice utrácet a toho hodlají mnohé i využít.“

 

Zdroj: AMSP ČR

Byl pro vás článek přínosný?